Střešovická písmolijna/TypoMonolog

1. 10. 2005:
Reakce na text Pavla Beneše uveřejněný na Typo.cz

Toť se ví, že instituce a státy zejména žádná loga nepotřebují, však mají tradiční symboliku. To jen nepolepšitelní drobní živnostníci s konexemi na vysoká místa stále vymýšlejí nejrůznější úkoly, aby na malý okamžik zapudili noční můru o zbytečnosti své existence. Vymyslí se nějaká činnost, abychom zapomněli na vnitřní prázdnotu a hnus před sebou samým. Já to občas zažívám taky. Udělat krásné logo nějakému úřadu/monopolní firmě je sice pěkné, ale když dotyčný úřad/monopolní firma pak nestoudně omezuje naše práva a dělá to za naše peníze, dotyčn ý grafik pak vypadá jako pitomec. Anebo jako Milan Hegar, který nakreslil komunistům českého lva s pěticípou hvězdou namísto královské koruny. Stát má mít důstojnou symboliku, nepokřivenou dobovými trendy a efemérními režimy. Ale logo? Tak například finanční úřad má mít vždy hnusné logo, neboť za ním se skrývá demotivující systém, který není schopen efektivně hospodařit. Tu hovoříme o jednotě obsahu a formy, čili jaký pán, takový krám.
Tyhle soutěže jsou ovšem resignací na pravdivost grafického znaku: zadání předjímá krásu a působivost řešení, takže musí být vlastně částečně lživé. Vůbec nejlépe jsem se pobavil větou v zadání: „Česká republika je moderní, vyspělá a demokratická země s bohatou a svébytnou kulturou a identitou, věrohodný, kvalitní partner v obchodních vztazích, mezinárodních organizacích a bezpečnostních strukturách či diplomacii, který je hodem pozornosti a zájmu lidí v jiných zemích.“ S některými výroky v této větě lze polemizovat, zbývající jsou pusté lži, neboť v České republice se beztrestně krade a uplácí ve velkém i v malém, což mohou potvrdit tři čtvrtiny zahraničních turistů i investorů. Když nás nikdo nechválí, chválíme se sami: Příloha o splnění kvalifikačních kritérií byla záměrně sestavena tak, že se soutěže mohl prakticky zůčastnit jen „náš“ člověk a ne třeba emigrant, který by mohl mít nedejbože zdravý kritický náhled na věc.
Musíme si přiznat, že role grafického designu coby služebníka mocných skončila, a že podobné soutěže jsou pouhými loteriemi o pár bankovek. Rozhodně je lepší stejnou energii věnovat rozvíjení takových forem designu, které nejsou závislé na institucích a bohatých klientech. Vybřednout z české malosti a debilní české říkanky o penězích na prvním místě, pracovat s vlastním výrazem. Zkoumat možnosti volného grafického designu u nás, vrhat se do neprobádaných témat, zkrátka dělat něco užitečného a původního. Já jsem se zúčastnil, protože jsem dostal geniální nápad (jak jinak) a chtěl jsem tu šaškárnu dle svých možností parodovat. Jen tak, pro sebe. A těším se, že příště se bude dělat logo celého vesmíru – ale teď si vzpomínám, že to už někdo namaloval, a sice v podobě ženského klínu...