|
prosinec 2007: A dost!
Tak jsem to zase přechválil. Záruční oprava
CD mechaniky níže zmíněného MacBooku trvala přesně měsíc a dva dny, tedy naše trpělivost byla zkoušena nad zákonnou lhůtu, nehledě k tomu, že jsme dost dlouho neměli kde testovat fonty pro MacOS, protože firma Kinetik - provozovatel AppleCentra Smíchov, prostě odvezla náš počítač do Vídně do servisu. Obcházejí totiž českého dealera Apple a ten jim na oplátku blokuje servis v Česku. Na opakované urgence odpovídali prodavači neurvale a liknavě, až teprve po několika zoufalých telefonátech samotnému majiteli Kinetiku se nám podařilo zjistit termín opravy, který ovšem přetáhli o dva dny. Měli jsme plné právo se začít soudit, nebo jsme udělali dobře že jsme jen mávli rukou? Proč se takto Apple a jeho prodejci chovají? Já to netuším.
...............
3. 1. 2007: One More Chance
Komu čest tomu čest. Koncem minulého roku jsme si byli se synem koupit nového Maca v Apple centru na Smíchově a byli jsme odborně obslouženi vzdělaným a zdvořilým prodavačem, který nám stroj zevrubně odzkoušel a předvedl. Jedná se o MacBook 13" s Intel procesorem, takže na něm jdou spustit i Windows XP které běhají jako vzteklé i když máme připojen externí digitální monitor 24". Cena byla sice hrozná, ale útěchou zůstává, že jsme vlastně koupili počítač obojživelník. Pro MacOS 10.4 však stále chybí kýžený Adobe Creative Suite pro Intel, ale to se snad časem změní...
...............................................................
10. 10. 2005:
Ve světě digitální typografie se pořád něco děje a některé lidi to zajímá.
Takoví pak volají a ptají se jaké písmo bych jim doporučil, v jakém programu to funguje a tak podobně. Stále ještě je spousta lidí co mají čas na neplodné debaty na téma Mac versus PC, jako třeba tuhle, anebo tamhle. Některá diskusní fóra mají přímo v názvu "Why Macs Are Better than PCs", což je předjímáním výsledků debaty. Každá diskuse je položením faktů a argumentů na stůl, jejich zhodnocení se dělá až nakonec někým nestranným, jinak je to blamáž. Navíc oba výrobci digitálních náhražek života stojí dost za prd, stejně jako většina výrobců čehokoli na světě, takže vůbec nemá cenu se rozčilovat. Bill Gates prý pomáhá komunistům v Číně cenzurovat internet, Apple ignoruje středoevropské jazyky a Unicode. To jsou však nepěkné pomluvy. Něco jiného je osobní zkušenost, pokud možno mnohaletá.

Tady je můj příběh: v roce 1993 jsem zakoupil svůj první počítač AppleMacintosh IIvi s černobílým 12" monitorem, dohromady za 94.000 Kčs, Do VéÍčka se dala vrazit základní deska ze Quadry 650, což jsem v roce 1996 učinil za 5.500 Kč a zvýšil tak rychlost na z 18 na 33 MHz, vzápětí jsem pořídil i 17" monitor. CD vypalovací mechanika musela být ovšem venku na SCSI, stejně jako Bernoulle a první Zip Drive. Nějakých 63.000 Kč mě stál krásný tmavošedý iMac G3 Graphite (bez větráčku!) někdy v roce 1999, byl čtyřikrát v opravě, přičemž se nikdy nepodařilo zprovoznit DVD mechaniku a dvakrát shořel modem; ještě dnes lituji člověka, kterému jsem jej prodal. PM G4 450 Dual z roku 2000 za 124.396 Kč od Maximacu mám dosud, ale celkově mě stál okolo 160.000 když zahrneme paměti, normální grafickou kartu, druhý harddisk a dvakrát upgradovanou vypalovačku, což jsou věci, které jsem se musel naučit si sám montovat, když mi jeden dobrý přítel začal účtovat zcela regulerní Apple servis poplatky. Před odjezdem do Indie jsem v r. 2001 koupil ještě PowerBook G4 za 96.000 Kč. Dohromady jsem tedy do firmy Apple za celý svůj život investoval asi 361.800 Kč.
Ta moje stříbrná placička se ovšem povedla, přežila tropické podmíky a funguje skvěle na prezentace a psaní textů na chalupě, ale Ota Karlas neměl takové štěstí - po roce marných pokusů o zprovoznění grafických programů na jeho PowerBooku odhalili technici výrobní závadu na základní desce. Podobnou neblahou zkušenost má i Luboš Drtina, jehož skvostný poslední model je víc v servisu než v provozu. Moje šedá oblá géštyrka mě těšila do chvíle, kdy jsem zakoupil docela dobrý FTP klientský program pro OSX, načež se transfer souborů přes ADSL zpomalil asi desetinásobně - prý normální jev, úměrný hardwaru. To by až tak nevadilo, měl jsem i starší PC už od roku 2001, takže jsem si svoje internetové stránky spravoval i bez Maca. Pak ale můj oblíbený program, který mě zároveň živí, začal v nových verzích na OSX zlobit. FontLab je totiž primárně psán pro majoritní platformu, pro OSX pak dodatečně upravován. Ani to nevadilo: budu tedy fonty vyrábět na PC a na Macu pak dělat obživodárnou práci v InDesignu. Ale zkuste v InDesignu 3.0.1 CE na MacOSX na procesoru 450 Dual napustit stostránkový dokument písmem s OTF funkcemi, přidejte ilustrace a můžete jít na oběd. Po návratu najdete počítač zamrzlý, když nic horšího. Při použití řádově desítek písem v jednom dokumentu (typicky: písmový katalog) se InDD dokument už odmítal otevřít a hlásil narušení souboru. Co teď? Zrychlit, to bude ono. Kde ale vzít 100.000 na GéPětku? A bude to fungovat?
S trochou nedůvěry a pocitem viny, že zrazuji svou mateřskou platformu jsem vkročil v prosinci 2004 do obchodu s PC kompatibilními stroji, kde jsem si naporoučel parametry nadupané GéPětky a dostal účet na 34.000 Kč. Za ušetřené peníze jsem zvětšil plochu monitorů a zbytek utratil za upgrady nejnovějších programů. Jsem sice odkojen nakousnutým jablkem, ale jako každý plod může někdy padnout daleko od stromu, tak i já nostalgicky občas pohlížím na stránky apple.com kde se stále nabízejí relativně horší a dražší stroje než kdykoli předtím. Doufám, že Apple dostane rozum, pokud se však nechce věnovat už jen iPodům a podobným komerčně úspěšným hračkám. Držím jim palce aby se udrželi na trhu profesionálních počítačů už jenom kvůli zdravé konkurenci. Kvalitou Windows je totiž vinen i Apple - nutí konkurenta myslet a zlepšovat, kdyby tomu tak nebylo, PC by se zhoršily a zdražily a totéž svinstvo by se stalo s Macem, kdyby PC uvolnily trh Macům. Dělám teď jenom na WinXP a na Macu testuji fonty v různých prostředích, což je také dost důležité kvůli zpětné kompatibilitě. Tady mám své dva pomocníky, dvojité srdce Písmolijny.
Proč tohle píšu až teď? Téměř roční praxe v područí Microsoftu mi nezpůsobila žádnou zjevnou kožní, infekční ani duševní chorobu, ba právě naopak. Stihnul jsem za 10 měsíců řadu náročných zakázek na které bych si s Macem netroufal a vyrobil na šedesát řezů nových písem. Vzhledem k tomu, že jsem jedním z mála lidí, kteří migrovali právě tímto směrem, myslím, že by moje zkušenost mohla být užitečná pro ostatní kolegy, kteří mají stejně hluboko do kapsy jako já, zejména pro studenty.
Diskuse o sázecích programech je taky zajímavá, a - nejnověji - je až neuvěřitelné, že tak silná firma jako je Quark si dokáže tak naivně nasrat do bot: prostě někomu okopírovali logo a ještě se tím chlubí: moc pěkný seriál je tady.
První programy jsem začal kupovat až když Adobe vydali DesignCollection, od té doby pravidelně upgraduju vždy nejčerstvější InDesign pro obě platformy. To samé platí pro FontLab Inc., do nichž je radost investovat, jejich FLStudio5 je skvostný program, a stejně propracovaný je i TransType Pro a CompoCompiler, docela dost jsem utratil i za Dreamweawer, samozřejmostí jsou správci písem, tu a tam koupím nějakej kreslič ikon, chtrý prohlížeč fotek anebo mobilní utilitku. Baví mě sekýrovat vývojáře. Pravda, nedělám to často, ale pěkně jsem se kdysi pohádal s jedním borcem z českého Adobe, s lidmi z FontLabu jsem cca před dvěma lety vedl bouřlivou debatu po e-mailu. Oni ty uživatelské připomínky, i když jsou sebeblbější, umějí využít a zpeněžit hned dvakrát: poprvé zlepšováním samotné aplikace, podruhé posílením image firmy skrze zákaznickou podporu. Dost dobře ale nemůžu nadávat například vývojářům Quarku, když ode mě neviděli ani cent. Jasně že tu mám i nelegální programy, ale nikdy, a to zcela zásadně, je nepoužívám k obživě. To platí zejména o QuarkXPressu, který zjevně usnul na vavřínech, když jediná jeho použitelná verze stojí 59.654 Kč vč. dph a nezná Unicode natož OpenType písma. Kdybych byl cynikem, řekl bych, že Quark se nedá používat ať už je legální či nikoli.
Jak už jsem ale říkal v souvislosti s hardwarem, je škodlivé, když jeden vyklidí bitevní pole druhému: ten si pak bude dělat se zákazníky co ho napadne, proto fandím srdečně i Quarku aby začal opět šlapat na paty Adobe jako dřív.
|