Typomonolog

tak by mohl znít název nějaké undergroundové kompilace, ovšem tentokrát jsem zpátky u typografie. Pod dojmem tohoto postřehu http://www.typo.cz/novy-design-prazskeho-metra-1/ si dovoluji zavzpomínat, že informační systém pražského metra byl na začátku 70. let minulého století unikátní koncepční prací, jeho věcná studie čítala stovky stran a na svou dobu měl velice přehledný a funkční manuál, a samozřejmě v praxi se znamenitě osvědčil. Jeho páteří bylo písmo Metron (které jsme kdysi s Markem Pistorou revitalisovali), stejně jako visuelní páteří londýnské podzemky je dosud - rovněž unikátní - písmo Edwarda Johnstona. Anglie je ovšem kulturnější než my, a tak se zbrkle nezbavuje osvědčených věcí. My v zájmu pokroku občas vylepšujeme co se dá, jako když chalupář spravuje králíkárnu.

Považuju se za pražáka, metrem jezdím prakticky už od jeho začátku, ale pokaždé, když hledám na peróně směr, musím jít zpátky do haly a tam se přesvědčit kde že to jsem. Nesčíslněkrát se mi povedlo nastoupit do nesprávného směru i za střízliva. Současně jsou mi nabízeny asi čtyři infosystémy ve zbědovaně fragmentárním stavu - jednou je šipka v kruhu s kulatými rohy, jindy je ostrá ve čtverci, jednou v negativu, jindy v positivu, pět druhů písma, deset druhů diagramů, nejednotné a matoucí piktogramy, neexistující koordinace s výrobci hardwaru a potiskem interiérů vagonů; zkrátka - amatérismem a nahodilostí to čpí na sto honů, stejně jako kdysi smrděly gumy ruských eskalátorů vyblitým gulášem.

Cožpak v Česku nemáme schopné mladé designery, že musíme takovouto zakázku zadat nezkušeným?